Na zde uvedené souvislosti upozornil v diskusi o jízdních vlastnostech a seřízení podvozku Zdeněk Prokopec, kopie článku byla proto dodatečně zařazena do rubriky Technika.
Zapomeňte protentokrát na rýsovací potřeby a trojúhelníky, lichoběžníky a elipsy. Řeč bude o geometrii motorky, s jejímž pochopením má spousta lidí větší problémy než s těmi trojúhelníky…
Z teoretického hlediska je to vlastně hrozně jednoduché. Z toho praktického, když potom sedíte za počítačem a máte zkonstruovat něco funkčního, to už určitě tak jednoduché nebude, protože stačí malý přehmat a totálně odrovnáte jízdní vlastnosti, ale to nás nemusí zajímat. My jsme uživatelé, ne konstruktéři. Pojďme si říct, jak číst v technických datech, aniž byste museli mít tři vysoké školy a IQ vyšší, než kolik mají tovární superbiky koní. Pak jednoduchým pročtením pár údajů do značné míry poznáte, jak se na té které motorce opravdu jezdí, aniž byste se museli nechávat mást jejím vzhledem, o což se často výrobci snaží.
Rozvor
Tohle je ten nejzákladnější údaj, který je i nejlehčí na pochopení. Rozvor znamená vzdálenost středů kol od sebe a prakticky určuje i celkovou délku motocyklu. (K rozvoru připočtete poloměr předního a zadního kola). Dá se říci, že čím delší rozvor, tedy čím jsou kola od sebe dále, tím lépe a radostněji jede motorka rovně, méně ji rozhazují hrboly a není tak citlivá na přesun pilota v sedle. Když má rozvor naopak krátký, tak ráda zatáčí a je to vůbec taková koza neposedná.
Máte-li motorku, která má sekundární převod řešený řetězem, můžete si rozvor různě ladit, čehož se hojně využívá ve sportu. Zkrácením řetězu přisunete zadní kolo blíže a zkrátíte rozvor, prodloužením naopak. Důležité také je, že se starým a mnohokrát napínaným řetězem máte rozvor třeba o centimetr delší než s řetězem novým.
Typické hodnoty:
Supermoto 125 cm3 — 1360 mm
Supersport 600 cm3 — 1380 mm
Naháč 1000 cm3 — 1450 mm
Cestovní enduro — 1530 mm
Cruiser 1700 cm3 — 1700 mm
Úhel řízení
Úhel, pod kterým je k rámu přidělána přední vidlice. Správně by to mělo být „úhel hlavy řízení“, protože to místo na rámu, kde je v ložiskách čep řízení, se jmenuje hlava. Udává se buď jako úhel, který svírá hlava řízení s kolmicí na zem, nebo jako úhel hlavy řízení vůči vodorovné podložce. Je to vlastně jedno, akorát jednou máte údaj cca 25 stupňů a podruhé 65, (protože součet musí být 90, ale jestli tohle nevíte, tak alou zpátky na základku!). My v novinách preferujeme to menší číslo.
Úhel řízení má stabilizující efekt při rychlé jízdě – kdybyste měli vidlice kolmo dolů, nedržela by motorka vůbec směr. Ale záleží na velikosti toho úhlu. Motorky s ostřejším úhlem řízení, tedy ty, které mají přední kolo hodně zaražené směrem k motoru (sportovní stroje), jsou ze své podstaty méně stabilní, tzn. snáze je rozhodí kdejaká nerovnost nebo pohyb v sedle. O to veseleji se ale vrhají do zatáčky a mají menší poloměr zatáčení. Naopak chopper s vidlicí předkopnutou dopředu, jak kdyby motorka spadla z paneláku a rozlomila se vejpůl, nechce o zatáčce ani slyšet a sveřepě se snaží držet kolo v přímém směru.
Občas se dělá takový fígl právě u chopperů, ze sériovek to používá třeba Honda VT1300CX: osa řízení a osa přední vidlice nejsou rovnoběžné. Jinak řečeno, brýle jsou udělané tak, že v nich jsou ty vidlice skloněné, takže úhel řízení může být ještě celkem rozumný a motorka se dá řídit lépe, než jak dává tušit předkopnutá vidle.
Typické hodnoty:
Supermoto 125 cm3 — 26*
Supersport 600 cm3 — 24*
Naháč 1000 cm3 — 25*
Cestovní enduro — 27*
Cruiser 1700 cm3 — 32*
Stopa alias závlek
Stopa dělá lidem potíže nejvíce. Správně by to mělo být spíše délka stopy, nebo se používá slovíčko závlek, které je možná nejpřesnější (ale uznejte sami, že to je prostě blbý slovo). Délku stopy zjistíte tak, že spustíte kolmici ze středu předního kola na zem, potom na tu zem prodloužíte osu řízení (pozor, ne osu vidlice! ), a vzdálenost mezi místy, kde se obě pomyslné čáry dotkly země, se nazývá stopa. Vlastně je to údaj, jak daleko za osou řízení se přední kolo dotýká země.
O čem vypovídá? O schopnosti kola držet směr, kterým motorka jede. Rozjeďte se na určitou rychlost a pusťte řídítka – motorka jede rovně sama. To proto, že má nějakou velikost stopy, resp. závleku. Často se tenhle efekt popisuje na kolečkách od nákupního košíku ze supermarketu, a my vás o to také neochudíme: kolečko od košíku má vertikální osu řízení, ale střed kola je mimo tuto osu. Jakmile na košík zatlačíte, šup, všechna kolečka se hodí do směru vašeho pohybu a jsou vlastně vlečena (odtud závlek), nikdy se vám nerozeběhnou každé jinam. Stejné je to u motorek.
Velikost stopy, čili závleku, má opět zásadní význam na chování vašeho stroje. Krátká stopa znamená lehčí a rychlejší řízení, které však může být nervózní i v přímém směru. Tlumič řízení je kolikrát nevyhnutelný. Motorky s delší stopou naopak nemění svůj směr tak snadno, ale jejich stabilita je betonová. Úplně laicky řečeno, čím větší stopa je, tím větší část předního kola musíte přemluvit k tomu, aby se vychýlilo ze směru, kterým původně mířilo. Ke stejnému efektu u motorky s dlouhou stopou potřebujete mnohem více síly než u motorky s krátkou stopou.
Typické hodnoty:
Supermoto 125 cm3 — 75 mm
Supersport 600 cm3 — 97 mm
Naháč 1000 cm3 — 105 mm
Cestovní enduro — 120 mm
Cruiser 1700 cm3 — 150 mm
Offset vidlic
Tenhle údaj se běžně nesleduje, ale cítíme, že je důležité se o něm zmínit. Offset znamená přesazení a offset vidlic říká, o kolik jsou obě nohy přední vidlice přesazeny v brýlích před osou řízení. Právě změnou offsetu se dělá jiná stopa při stejném úhlu řízení – když mají například dva konkurenční supersporty stejný úhel řízení a jinou stopu, znamená to, že každý používá brýle s jiným offsetem vidlic. Když si na svůj supersport či krosku koupíte aftermarketové brýle, zpravidla kromě hezkého zpracování a masivnějšího uchycení získáte i jinou stopu. Pozor, menším přesazením stopu zvětšujete a větším zmenšujete!
Změnou jednoho měníte vše další
Konstruktéři při vymýšlení konstrukce stroje pochopitelně berou v potaz spoustu dalších proměnných. Na ovladatelnost a jízdní vlastnosti motorky má vliv nekonečné množství drobností, ať jde o výšku těžiště nebo hmotnost kol. Ale správnou kombinací rozvoru, úhlu řízení a stopy dokážete hodně vyřešit. Dlouhý rozvor ještě neznamená neovladatelnou bestii, kolikrát mají dlouhé motorky úhel řízení jak sporťák a ještě kratší stopu – třeba Triumph Tiger 1050, cestovní enduro na sedmnáctkách kolech, má rozvor 1510 mm, ale úhel řízení 23,2* a stopu pouhých 88 mm! Naopak sportovní stroj nemusí mít vždy extrémní parametry, neboť u něj konstruktéři potřebují „ukrotit“ jeho dynamiku danou nízkou hmotností a vysokými výkony. To je vidět třeba u Kawy ZX-10R, která má rozvor 1425 mm, úhel řízení 25* a stopu 107 mm, což jsou hodnoty odpovídající spíše cestovnějším strojům, jenže tahle motorka je hrozně mrňavá, má 200 koní na 200 kilo, a cokoli ostřejšího už by zavánělo průšvihem.
Jako snad v každé oblasti lidského konání, i geometrie je vždy kompromisem a změnou jednoho parametru ovlivníte dva další. A to nejen při samotné konstrukci, ale i potom vy coby majitelé při provozu svého stroje. Přitáhněte si trochu předpětí zadního tlumiče a máte vyšší těžiště a kratší rozvor, stopu i strmější úhel řízení. Totéž se děje při brždění, naopak při akceleraci se rozvor se stopou prodlužují a úhel řízení otevírá. Pochopte tyto jednoduché mechanismy a jste na nejlepší cestě porozumět svojí motorce.
Originál článku lze nalézt na adrese:
http://www.icmn.cz/technika/geometrie-je-vzdy-kompromisem-a-zmenou-jednoho-parametruovlivnite-dva-dalsi_5589.clanek