Chtěl bych malou Hondu. Pro Effičku. Kolem Parama je prý hustota emesixek k počtu obyvatel oproti zbytku republiky nebývale vysoká a mám to pitomých dvacet kilometrů. Problém je, že ani v Pardubicích žádná MSX125 na prodej není. Jednu jsem našel v Chebu. Hezkou, červenou. Moje ale nebude.
Díky povedené novele zákona č. 56/2001 Sb. od ledna 2015 zanikne možnost tzv. polopřevodu, tedy zvláštního režimu, kdy je vozidlo odhlášeno z původního vlastníka, ale ještě není přihlášeno na vlastníka nového.
Až dosud probíhal prodej a následný převod ojetého vozidla tak, že jej prodávající na místně příslušném úřadu odhlásil a uvedl, komu ho prodal, techničák pak poslal novému majiteli a ten vozidlo přihlásil definitivně na sebe v místě svého bydliště, přičemž mezidobí s výhodou mohl využít pro vyřízení evidenční kontroly a sjednání povinného ručení. Po 1.1.2015 bude ovšem převod probíhat jinak. Vozidlo se bude přihlašovat rovnou na nového majitele na úřadu trvalého bydliště prodávajícího, protože tam je uložena dokumentace. Přítomen u něj bude muset být prodávající i kupující, případně lze oba nahradit notářsky ověřenou plnou mocí. Má to tak být proto, aby se – jak tvrdí ministerstvo dopravy – proces zjednodušil. Bude to v praxi pravda?
Do Chebu to je od nás skoro 300 km, při svém zaměstnání se tam ve všední den nedostanu. Kdybych vyrazil o víkendu a kdybych si s prodávajícím plácnul, budu vzápětí potřebovat tři instituce – STK, pojišťovnu a příslušný úřad s odborem dopravy.
Před převodem musí motorka pro evidenční kontrolu. Některé STK mají otevřeno alespoň v sobotu dopoledne, jestli i ta chebská, to je ve hvězdách. Také si musím sjednat povinné ručení na sebe. Dobře, to zařídím telefonicky, i když takhle jednoduché to také není, protože to omezuje výběr pojišťovny a hlavně možnost výběru typu ručení. Máte pravdu, nebudu hnidopich a velkoryse tak nepodstatný detail pominu – tedy evidenčku mám, pojištění mám, i když jsem z Hradce vyrážel ve čtyři ráno, teď je už skoro poledne a ještě musíme na ten úřad. Panu prodávajícímu se nikam nechce, proto mě vybavil plnou mocí. Ještěže ji měl předem připravenou a že se dala úředně ověřit na CzechPointu na poště. Mohu jít tedy svést boj s úředním šimlem sám. Jenže…
Jenže úřady, jež mají právo provádět změny v registru vozidel, jsou dnes součástí městských úřadů a pracují většinou jen od pondělí do čtvrtka a většinou jen dopoledne. V sobotu se se mnou nikdo bavit nebude. Ba co víc, přístup úředníků je často velmi laxní a bez předchozího objednání se na mnohé registry nemá smysl vůbec vydávat. Ale jak se můžete předem registrovat, když nevíte, zda vozítko koupíte a kde? Nota bene třeba zrovna u nás není lhůta objednání kratší tří neděl.
Z toho plyne, že pokud chci dostát zákonnému požadavku převést vozidlo do 10 pracovních dnů od koupě a neriskovat tak padesátitisícovou pokutu, budu si muset vzít minimálně na jeden den dovolenou. Jenže co když koupě nedopadne? Jiná motorka jinde po republice a další den dovolené? Třeba pětkrát za sebou? To už je dohromady týden a to mně milostivá paní nedovolí!
Ergo kladívko, že jsem takhle přišel o emesixku, zavinil vlastně stát. Přitom podle fotek v inzerátu byla taková hezká, červená.
To vše v době, kdy za pár korun můžeme získat kvalifikovaný elektronický podpis, kdy máme datové schránky a kdy obě technologie bez problémů jednoznačně identifikují odesilatele srovnatelně s úrovní notářského ověření. Státní správa musí tyto “podpisy” akceptovat a občan tak bez potíží může komunikovat se státem, aniž by musel zvednout zadek ze židle. Pro mnohé situace existují připravené elektronické formuláře, jež lze zcela snadno vyplnit pomocí sice idiotského, ale funkčního softwaru, který je ke stažení zdarma. Proč to nejde u převodu vozidla? Proč shánět notáře? Proč poskakovat někde po úřadech? Proč neschopnost státu a bordel v jeho agendách opět – Pokolikáté už? – přenášet na občany?
Škoda, že ta Honda není až v Británii. Je to sice dál, zato by stačilo společně s prodávajícím zapsat do velkého technického průkazu moje údaje jako nového majitele a poštou jej odeslat na centrální registr. Během několika dnů bych ho měl zpět. Opět poštou. Žádných 500 Kč za přepis jako tady, jen cena známky na obálce.
Náš milovaný erár zavádí jako skvělou novinku systém, který např. Itálie ve snaze ulehčit lidem opustila již před pár lety. Teď snad už jen zbývá, aby byla upravena cenu převodu. Pět stovek je zbytečně málo, dalo by se vycházet třeba z výkonu motoru, řekněme třeba takových 5 € za kilowat, ať se to dobře násobí.
Nezapomínejte, státní správa vám má sloužit, ne abyste byli jejími nevolníky! Tak to bylo původně vymyšleno a na to se dnes se vzrůstajícími počty úřednictva už často zapomíná. Proto si tady hloupě vylejvám vztek a proto jsem si pro vás vymyslel emesixku v Chebu.
Mám stále sílící pocit, že naší úhlavní nepřátelé nejsou někde za hranicemi, jak nám media trvale vnucují, ale je to náš vlastní stát ve kterém žijeme. Stát jsme ale my, takže jsme sami sobě nepřátelé. Díky tomu co volíme a díky tomu co snášíme.
I my motorkáři sice reptáme, ale abychom vletěli na Opletalku a vykopali ze zatuchlých kanceláři ty přebarvené svazarmovce, kteří mají být autoritou, zastupující nás motoristy, na to má koule málo kdo.
Co se týká převodů vozidel, vždy v době informatiky žasnu, co musím na každou blbost hejno papírů a jak je každý úkon složitý. Systém má v sobě data o majiteli i vozidle, tak nevidím problém aby systém natáhl data do formuláře úředník vytiskl, já podepsal, v dalším kroku by tiskárna dotiskla změnu do Osvědčení, já bych platební kartou hned u přepážky zaplatil a šel pracovat.
Na druhé straně musím konstatovat, že proti době v devadesátých letech je i ten dnešní zmatek proti tehdá, svým způsobem vysvobození. V Brně jsem chodil na Příční a tam byla venku fronta až za roh, pochopitelně drbani s kontakty nikdy frontu nestáli, takže alespoň ta korupce ubyla.
Zrovna jsem řešil prodej motorky na druhé straně republiky a je to řešitelné, i když by mohlo být jednoduché, jak píšeš, není to ale až tak neschůdné.
No a když bych někam jel kupovat motorku, tak si prostě sebou vezmu plnou moc, kterou vyplním jen částečně a budu vozit sebou. Když bych motorku koupil, tak ji zaplatím, odvezu a nechám prodejci svou plnou moc, aby na mne přehlásil. A pokud to dobře chápu, tak motorka bude na mne i přepsaná, takže pak jen s pojistkou dojdu na svůj Odbor pro značku a malý TP. Teoreticky by mohli malý TP vystavit hned u odhlašování. To ukáže až praxe. Hůře jsou na tom bazarníci. dle mého skromného názoru je to také řešitelné. Já tedy ojetiny až tak nedělám, mám na to ale již vymyšlenou metodu. Co je důležité, mít dobře promyšlené a vychytané smlouvy. Nezlomili nás komanči, nezlomí nás ani dnes jejich pokračovatelé!
Pozor, Pavle, ono je to trochu jinak. Přehlašování se děje na úřadu místně příslušném podle sídla provozovatele, (což nemusí být vlastník). To je zdůvodněno tím, že právě na tom úřadu je k dispozici papírová dokumentace. Samozřejmě je s podivem, k čemu papírová dokumentace, když v rámci přepisu pan úředník vyzískaná data stejně pošle elektronicky do centrálního registru. Vysvětluji si to tak, že stále ještě je bordel v zapsaných údajích v rámci přechodu z papíru na počítač a tímto způsobem se “orgán” snaží vnést do systému pořádek.
Nicméně jak již bylo řečeno, přepis neprobíhá u tebe, ty si doma pro žádnou značku a techničák nepůjdeš, všechno se děje kdesi v Horní Dolní. A já poukazuji na to, že je to časový problém. Myslím, že systém plných mocí nebude fungovat prostě pro obyčejnou lidskou lhostejnost. Jako prodávající jsem se z veškerých povinností vyvázal podpisem kupní smlouvy a od té chvíle už mě nic nezajímá, proč bych měl někde lítat s tvojí plnou mocí, a naopak jako kupující si nepomohu, když mi plnou moc vystavíš, protože mi furt zůstává ten časový problém objednat se v Horní Dolní k audienci a znovu tam dojet, až na mě milostivě dojde řada.
Kupodivu se zdá, že už se někdo chytl za nos, protože tento týden jsem zaznamenal jakýsi nesmělý hlásek z ministerstva dopravy, že prý přepisy půjde provádět kdekoliv a nejen v místě sídla prodávajícího.
V té souvislosti jsou zajímavé dvě věci:
1) Jak do nového systému změn v registru zapadají místně příslušné registrační značky? Když si koupím vozidlo od tebe, budu na něm mít RZ jižní Moravy a ta značka mi zůstane. (Pokud si ji za další prachy nebudu chtít vyměnit…) K čemu pak ona dosavadní písmenná označení krajů jsou?
2) Proč najednou není potřeba ta papírová dokumentace nebo ta se nejdříve přepošle na úřad, s nímž hodláš komunikovat? Tedy nějaký dvoukolový systém?
A kdo ti zaručí, že ti původní majitel doklady pošle? Smlouvu prohlásí za neplatnou a řekne, že jsi mu motorku ukradl … on má papíry na sebe, takže taháš za kratší konec špagátu. Tak jak to vyřešili teď, je to totálně naho*no a je to prolobovaná věc prodejci a výrobci nových vozidel. Jako vždy jde jenom o prachy.
Mimochodem, stát nejsme my – stát jsou oni. A pokud zmiňuješ ty volby, tak je třeba přidat lidovou moudrost, která praví “Kdyby volby mohly něco změnit, tak by je už dávno zakázali.”. Jak si lze svobodnými volbami vytřít řitní otvor jsme se mohli zcela nedávno přesvědčit v totalitním Švédsku.
Nj, je to na drek, teď jen doufat, že se vycizeluje postupně k lepšímu. Jak už to ale obecně chodí každá změna jde spíše k horšímu.
Mne tedy fascinuje, jak naší vašnostové neustále objevují Ameriku. To co se v civilizovanějších zemích dlouhodobě osvědčilo a funguje, tak prostě převzít, včetně systému registrace vozidel. Jsme v EU s volným pohybem zboží, včetně zboží nějakým způsobem evidovaného jako jsou vozidla, tak by mělo směřovat k unijnímu systému evidence, s propojením na STK atd.
Já jsem shodou okolností začal minulý týden řešit převod motorky do jiného regionu, zájemce ji objednal a tak jsem volal na můj Odbor dopravy a zájemce na svůj. Měl jsem mu ji tedy dovézt. Byli jsme právě dohodnuti na plné moci a navíc ji mám v polopřevodu. Pán měl právě obavy z těch komplikací, nakonec se uklidnil a definitivně objednal. Nechal jsem si tedy poslat menší zálohu na dopravu a evidenční kontrolu. A to jsem dobře udělal. Evidenčku jsem udělal na jeho jméno, ztratil jsem s tím nějaký čas a kilometry s vozíkem. Druhý den mi ale volal, že upadl a zlomil si ruku a nákup odvolává. Tak jsem si odečetl mé náklady, zbytek zálohu mu poslal, alespoň mám ale předběžně ověřený postup. Notabene, mám ještě další dvě motorky v polopřevodu které musím do června poslat do světa, takže mne čeká i praxe. Navíc nějakým dalším obchodům se nebudu bránit, takže budu muset vymyslet další postup pohodlný jak pro prodávajícího, tak kupujícího. Fifík sice napsal katastrofický scénář, i to se může stát, je samozřejmě i nutné, si trochu ověřovat s kým obchoduji a být opatrný.