Předsezónní setkání na Troníčku 8. – 9. 3. 2013

Konečně pátek! Od rána vyhlížím z okna a sleduji oblohu, jestli se nezatáhne. Na dnešek předpověď zní oblačno s teplotou do 10°C,  na sobotu hlásí zataženo, přeháňky a ochlazení. Je 12 hodin, počasí vypadá slušně, rychle z práce domů, dobalit a vyrazit.

Krátce po 14. hodině už mířím na Tábor, provoz je v normálu a kilometry pomalu ubíhají. Za Táborem najíždím na dálnici, kde se po pár kilometrech zastavuji na dotankování a malou svačinku. Poté pokračuji směr Benešov, kde se ještě stavím v motoprodejně Říha pro kšandy – padají mi totiž kalhoty –  a odtud už je to do Žampachu jenom kousek.

Cíle dosahuji něco po páté a v hospodě mě vítají Petr, Skavit, Baky a Effi. Později ještě přijíždějí Vašek, Tatík, Elpe, MaP a Fifík s Fifinkou. Konečně si mohu objednat zaslouženou plzničku, na niž jsem se celou cestu těšil.

Neviděli jsme se od prosincového setkání v Hlinsku a tak radostně meleme páté přes deváté. Tedy pokud zrovna nekonzumujeme nějakou dobrotu ze zabijačky, kterou tu na Troníčku Mrož dnes pořádal. Zprvu se zdá, že k žádné diskusi nad vážnými tématy snad ani nedojde, ale po prdelačce, gulášku a jitrničkách jsou prvotní pudy ukojeny a Vítek, který si poctivě udělal domácí přípravu vytahuje vytištěnou konstituci, v níž má podtrhané pasáže.  Baky vysvětluje, jak co bylo myšleno a co k tomu vedlo. Debata je bouřlivá, ne ve všem se dokážeme shodnout hned. Nakonec docházíme k nějakému kompromisu přijatelnému i pro Michala, zase s ním ovšem nesouhlasí Vašek, zahazuje berle a s poukazem na neblahé zkušenosti ze žebráckého klanu mopedistů zlostně opouští lokál. Navíc do diskuse občas od sousedního stolu naprosto nevhodně zasahují svým špičkováním hoši z VRCC. Už je to poněkud vyčerpávající. Ještěže nevázne přísun piva a vepřového…

Konec dobrý, všechno dobré! Nakonec se vcelku bezproblémově daří zvolit presidenta, jímž se stává Petr Komárek, i vicepresidenty pro 1. a 2. letošní pololetí, jimž jsou Špulín a Tatík. Ufff, zvládli jsme to!

Teď už můžeme směle spět od opic k opicím… Motorkáři jsou národ družný, teď už nezáleží na tom, kdo je z SCRC, kdo z VRCC a kdo od opic, osazenstvo lokálu se začíná mísit. Baky si nechá od Draka obsáhle vyprávět o zkušenostech s pořadatelstvím InZane 2012 a tak se mimo jiné dozvídáme, jak se taková akce s rozpočtem v řádu miliónů připravuje a kolik tisíc bylo třeba nechat vyrobit prezervativů. Po vzorcích se hned sápe Lucka, aby předvedl, k čemu pánům v letech takové věci jsou.

Po celý večer konzumovaná Plzeň a jindřichohradecký šampón konají i přes poctivé maštění žaludků zabijačkovými specialitkami svoje dílo. I přesto poslední opouštějí bojiště až nad ránem…

Ráno společně posnídáme, po té následuje společné foto, rozloučíme se a vyrážíme k domovům. Trochu závidíme těm, kteří přijeli plechovkami, výletní počasí zrovna nepanuje.

Petr, Skavit a Elpe se od nás na křižovatce odpojují a pokračují ku Praze a já s Mapem vyrážím směr Milevsko. Počasí setrvale nic moc, následuje malá zastávka v Sedlčanech na náměstí. Déšť neustává. V Milevsku tankujeme, dáme kafe s tatrankou a nasazujeme nepromoky. V Opařanech se s Mapem loučím a doprovázen vytrvalým drobným deštěm mířím k Táboru.

V Táboře jsem se ještě stavil v mekáči, kde ze mě hezky okapalo to jemné bahýnko, co jsem cestou posbíral, a pak už gerade do Veselí. Domů jsem šťastně dorazil po 16 hodině opravdu jen trošičku jak rampouch…

Nezbývá, než všem poděkovat za přátelskou atmosféru a zase jedno fajnové setkání a už se těším na další společnou akci. Bude to ta moje?

Setkání na Troníčku fotil Baky, podívej se na kompletní fotogalerii → →
* * * * *

Autor: Špulín

Opici jsem obdivoval už jako malý kluk, kdy ji bylo možno vyhrát na los před obchodním domem Prior. Teď, když už jsem velký, tak jsem si konečně splnil svůj dětský sen a stal se jejím šťastným majitelem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Předsezónní setkání na Troníčku 8. – 9. 3. 2013

  1. Skavit napsal:

    Takového přemlouvání k napsání článku a nakonec pěkná slohovka. 🙂

Napsat komentář